TREMULA

V inscenaci Tremula se poprvé na jevišti potkávají artistka Eliška Brtnická a tanečnice Martina Hajdyla. Společně s režisérkou Janou Stárkovou hledají průniky svých uměleckých přístupů v čisté fyzikalitě, kterou dále rozvíjejí ve spolupráci s hudebním skladatelem Ianem Mikyskou a vizuálním umělcem Pavlem Havrdou. 

Jsme na začátku nebo na konci? Poslední záchvěvy, dohasínající oheň… pohroma živlu nebo extatický stav? Stav totálního štěstí nebo nezměrné utrpení? Nebo jen každodenní únava ze všednosti dní?

Je třeba spočinout. Zůstat chvíli na místě.
Kde ještě před chvílí hořel oheň, je nyní klid. Těla jsou vyčerpaná, čas se zpomalil. 
Konečně odpočinek. Ale jak dlouho se to dá vydržet?

Vnímání času se u živých organismů liší. Snahou člověka je být co nejrychlejší a nejproduktivnější, hodnotu však vidí ve stálosti a trvanlivosti. Kořenový systém, ze kterého vyrůstá, tvoří základy naší existence. Navzájem se podporujeme a tvoříme společenství. Z tvárných těl, která při hledání cesty sílí, se stávají stabilní opory.

Koncept a tvorba: Martina Hajdyla, Eliška Brtnická, Jana Stárková
Interpretace: Martina Hajdyla, Eliška Brtnická
Hudba: Ian Mikyska
Scénografie a světelný design: Pavel Havrda
Kostýmy: Petra Vlachynská
Pohybová spolupráce: Kristián Mensa
Hudební interpretace: Ian Mikyska, Jakub Švejnar / Jaroslav Čermín Noga
Technická spolupráce: Sebastián Vích 
Foto: Alex Chudá, Michal Hančovský, Vojtěch Brtnický 
Grafika: Jozef Ondrík 
Social Media: Alice Krajčírová 
Produkce: Eva Roškaňuková, Jiří Hajdyla / ME-SA
Partneři projektu: Studio Alta, REZI.dance, Cirqueon, SE.S.TA
Premiéra: 19. 10. 2023, Studio Alta, Praha

Martina Hajdyla je slovenská tanečnice, choreografka a pedagožka žijící v Praze. Absolvovala Konzervatórium J. L. Bellu v Banskej Bystrici a magisterské studium pedagogiky tance na pražské HAMU, na které aktuálně studuje doktorský program. Je zakládající členkou a uměleckou ředitelkou nezávislé taneční platformy ME-SA. V roce 2015 získala cenu Tanečnice roku za svůj výkon v inscenaci SuperNaturals, v roce 2023 cenu Českých center za výkon v představení SOFT SPOT. Za výkon v sólovém představení L / One of the Seven byla nominovaná na Cenu Thálie 2016. Martina ve své tvorbě využívá tanec jako koncept, jako součást komunikace a interakce, jako přirozený pohyb lidských těl. 

Eliška Brtnická je akrobatka, performerka a režisérka. Vystudovala obor Nonverbální divadlo na pražské HAMU, kde dokončila také doktorské studium. V roce 2017 absolvovala ve Francii roční kurz cirkusové dramaturgie. V posledních letech se více zaměřuje na vizuální pojetí inscenací (spolupracuje s galerií Benedikta Rejta či Centrem současného umění DOX), na site-specific a dokument. Za performance v inscenaci Hang Out byla v roce 2022 nominována na cenu Thálie. V roce 2023 získala hlavní cenu České Taneční Platformy za inscenaci Thin Skin.

Jana Stárková je režisérka, dramaturgyně, pedagožka, zakladatelka a umělecká šéfová platformy Špatné divadlo. Spolupracuje na evropském projektu Unlock the City!, který se věnuje dramaturgii veřejného prostoru. Spolupodílela se na projektech Kulturunezastavis, Televize Naživo a inscenacích Lavabo, Ó, Effugio, Euchrid a další. Dříve zastávala post dramaturgyně souboru Cirk La Putyka a byla location manager za PQ Performances pro PQ2023. Ve své tvorbě se věnuje primárně pohybovému a tanečnímu cirkusu a je hrdou členkou sboru Veselé chvíle.

Ian Mikyska je skladatel, který se věnuje primárně hraničním podobám zvuku – tvoří instalace, texty, divadelní představení, performance, videa... Vystudoval kompozici na Guildhall School of Music and Drama v Londýně, absolvoval stáže na Universität der Künste v Berlíně a Centru audiovizuálních studií FAMU, v současnosti dokončuje magisterské studium režie alternativního divadla na pražské DAMU. Spoluzaložil ansámbly Stratocluster a Prague Quiet Music Collective. Vydal knihu Partitury pro čtenáře (Psí víno, 2016). Spolupracuje s různorodými divadelními soubory a tvůrci (Národní divadlo, Divadlo na zábradlí, Alfred ve dvoře, NoD, X10). Zajímá ho kontrast percepčního a koncepčního poslechu; pomíjivost; význam, kontemplace a vztah se zvukem jakožto vztah se světem a přírodou.

Pavel Havrda je vizuální umělec. Vystudoval Fakultu umění a designu UJEP v Ústí nad Labem v ateliéru digitálních a interaktivních médií. Na London College of Communication absolvoval studium střihové skladby. Ve své umělecké tvorbě zkoumá vývoj a proces strukturování organických forem napříč jejich proměnám v čase a prostoru. Jeho práce oscilují mezi různými médii, přičemž jejich charakter je často procesuální a efemérní. Často používá nalezené objekty, z kterých extrahuje obecné vzorce. Kromě realizací v galeriích se věnuje divadlu a hudbě. Dlouhodobě spolupracuje s divadelními režiséry, pro které tvoří světelný design, videoprojekce či spolupracuje na scénografii.