SAMOMLUVA

Burian, Novotný, Hrdlička
CZ|50 [min]
galerie

Samomluva představuje organické spojení tří tvůrčích individualit, které se projevují ve třech různých mediálních oblastech. Výchozí experimentální text Pavla Novotného je dále fonicky interpretován Janem Burianem, Jaroslav Hrdlička daný celek současně rozvíjí ve vizuální rovině. Samomluva je jakousi cestou od zrození jazyka až k jeho postupnému umlknutí, představuje zároveň jeden oběh mezi dnem a nocí, stejně tak jednu životní linii - pohybuje se v množství časoprostorových rovin. Jazyk se zde postupně skládá z hlásek ve smysl, postupně se opět rozpadá do absurdity, nesmyslu a konečného ticha. Inscenace pracuje se subtilními zvukovými i vizuálními elementy, není hlasité ani řvavé, naopak nutí posluchače k tomu, aby bystřil smysly i intelekt.      

tudyma 
a tam to soukat
tudyma
a tam a tudyma
promnout si mus
roz roz roz ko pnout se
rozutíkat proud dne
pudit pudy sem
tam
tudy
rukama vystřelit 
rukama prstama 
vyrůstat v rej dit
do do do!

Text: Pavel Novotný
Hudba: Jan Burian
Scéna/video/světlo: Jaroslav Hrdlička

Pavel Novotný (1976) Působí jako vedoucí Katedry německého jazyka TUL. Píše poezii a písňové texty, vydal básnické sbírky "Sběr", „Mraky“ a „Havarijní řád“ a společně s Helenou Skalickou prózu „A to si pak můžeš řikat, co chceš“. Jeho celoživotní tvůrčí projekt tvoří „Tramvestie“, v principu nekonečný soubor zvukových a textových záznamů, mapujících tramvajovou jízdu mezi Libercem a Jabloncem nad Nisou. Společně s Jaromírem Typltem jevištně zpracoval dadaistickou skladbu Kurta Schwitterse "Ursonate". Pro ČRo3 vytvořil řadu radiofonických kompozic (např. „Vesmír“, „Tramvestie“, „Promeření“). V německém nakladatelství Arco vydal dizertační práci o literární koláži a montáži a zabývá se teorií akustické literatury. Překládá především z němčiny (H. M. Enzenzberger, Gerhard Rühm, Konrad Bayer, Volker Braun, Anja Utler a.j.) Zatím posledním překladem je antologie Wiener Gruppe (společně s Nikolou Mizerovou, Rubato 2015)

Jan Burian (1976) je český hudební skladatel a zvukový designer. Spolupracoval s různými divadelními tvůrci (Min Tanaka, Dogtroep, Peter Schumann, Living Dance Studio Beijing) a filmovými umělci (P. Koutecký, V. Švankmajer, M. Mareček). Přes deset let již pracuje s terapeutkou Marií Madeirou a vytvořil hudbu pro její dvě knihy. Pro NFA složil a nahrál hudbu k zrestaurovanému filmu Takový je život a v současné době pracuje na zvukové podobě pro restaurované první české filmy Jana Kříženeckého. Vede workshopy zvukového designu, art of listening a kreativního přístupu k elektronickým hudebním nástrojům (Archa International Summer School, FSV UK, Ableton User Group Prague). Je zakládajícím členem hudebních projektů Tyto alba a Kyklos Galaktikos.

Jaroslav Hrdlička vystudoval Akademii výtvarných umění v ateliéru Nové Média I. Řadu let experimentuje s použitím projekce a nových technologií v mnoha divadelních inscenacích (např. v představení Ordinary People uvedeném mimo jiné i na Festival d'Avignon ve Francii), koncertech či výstavách. Je členem hudebně divadelní skupiny Kyklos Galaktikos. Byl hlavním programátorem počítačové hry Dark Train studia Paperash oceněnou jako hra roku za Nejlepší vizuální stránku a také jedním z animátorů nového seriálu Tlačenka portálu binarycode.one.