PRAMÍTAČKA: PATERNY + PRŮPRAVNÁ CVIČENÍ

UPOZORNĚNÍ: Program není vhodný pro lidi s epilepsií.

Paterny (2022, 28min, 60mm film)
Paterny jsou rukodělným výtvarným filmem vytvořeným převážně metodou tisku na filmovou podložku šíře 60mm pomocí speciálně vyvinutého tiskového stroje. Hlavním cílem filmu je zjevovat vlastnosti a kinematografický potenciál pravidelných obrazců a geometrických struktur za nerůznějších projekčních podmínek. Zrod a rozpad iluze pohybu, hloubky prostoru a dalších percepčních fenoménů. Nahlédnout chaos a řád prostřednictvím přímého intenzivního živého smyslového zážitku s důrazem na jedinečnost sdíleného okamžiku živého promítání. Probudit tyto fundamentální principy v podobě světelných obrazů na plátně a dát zažít, jak z chaotického třepotání povstávají ustálené formy, které inteferují, modulují, prolínají se a proměňují do nejrůznějších podob, než opět mizí. Dát přímý zážitek chaosení, řádění, vznikání, uspořádávání a rozpadu.

Hudba: Ian Mikyska
Vznik filmu Paterny byl umožněn díky podpoře Státního fondu kinematografie.

Průpravná cvičení (2016, 25 min, 16mm) jsou muybridgeovská filmová studie pro Pramítačku, zkoumající samotné základy pohyblivého obrazu. Zejména okolnosti vzniku či rozpadu iluze pohybu. K tomu využívá nalezeného 16mm materiálu (found footage), ze starých školních filmů pro výuku tance, odkud přejal i svůj název. Zároveň tento živý film zkoumá potenciál reanimace stojícího filmového pásu v reálném čase a představuje příležitost, jak zažít, jaké by to bylo, kdyby filmové promítačky nebyly pouze nudně pravidelnými metronomickými snímkomety, ale kdyby i rytmus samotného blikání mohl dostat komplexnější, muzikálnější a hravější rytmické, či polyrytmické struktury. Kdyby promítačka mohla frázovat snímky podobně jako bubeník se čtyřmi nezávislými údy.  

Jan Kulka
Je experimentální filmový tvůrce zaměřující se na práci s analogovými prostředky. Při hledání toho, co jedinečného může analogová technika přinést dnešnímu světu a současně toho, co nás všechny kdesi hodně hluboko spojuje, vymýšlí a vyrábí speciální promítací aparáty pro živé filmové performance (Kouzelná skříňka 2011, Pramítačka 2016), aby přinášel dosud neviděné.

Pramítačka
Pramítačka je speciální promítací aparát pro živá filmová představení, který byl navržen za účelem osahávání a zkoumání hraničních oblastí filmu a lidského vidění, které jsou běžnými prostředky technicky nedostupné. Je nástrojem pro tvůrčí proces cíleného uvědomování a přehodnocování zavedených standardů a technických i myšlenkových axiomů filmového média (snímková frekvence, filmové okénko, záběr, reprodukce pohybu, filmový materiál...). Je ovšem také dráždítkem pro vyvolávání obrazů nejen na plátně, nýbrž i kdesi hlouběji za sítnicí. Je vytvořena pro film chápaný jako artikulace světla. Film jakožto jevení.

"Pro ty, kdo radši opustí území jazyka a logiky, je k dispozici Jan Kulka se svým projekčním strojem, který právem přitahuje každého zájemce o mechaniku a elektroniku. Jeho výstupem je ale zkušenost čistě abstraktní. Dílo Paterny je útokem na sítnici, který stimuluje základní smyslové a mozkové receptory světla, tvaru a pohybu. Kužel světla vykresluje na plátno záplavy geometrických i organických forem, které víří a mění se každou vteřinou. Tady je transformace standardem. Projekce ve mně budí představu radosti z počátků kinematografie a fascinaci principem persistence vidění. Po půlhodině záblesků z nitra filmového pásu se vracím do světla a znovu začínám formovat slova a věty." - Šimon Macek, Full Moon