PATERNY + THERE MUST BE SOME WAY OUT OF HERE

Jan Kulka + Labodoble
8MM / 16MM
Po 25 březen
20:00
2024
film|110 [min]
galerie

UPOZORNĚNÍ: Program není vhodný pro lidi s epilepsií.

Paterny (2022, 42min, 60mm film)
Paterny jsou rukodělným výtvarným filmem vytvořeným převážně metodou tisku na filmovou podložku šíře 60mm pomocí speciálně vyvinutého tiskového stroje. Hlavním cílem filmu je zjevovat vlastnosti a kinematografický potenciál pravidelných obrazců a geometrických struktur za nerůznějších projekčních podmínek. Zrod a rozpad iluze pohybu, hloubky prostoru a dalších percepčních fenoménů. Nahlédnout chaos a řád prostřednictvím přímého intenzivního živého smyslového zážitku s důrazem na jedinečnost sdíleného okamžiku živého promítání. Probudit tyto fundamentální principy v podobě světelných obrazů na plátně a dát zažít, jak z chaotického třepotání povstávají ustálené formy, které inteferují, modulují, prolínají se a proměňují do nejrůznějších podob, než opět mizí. Dát přímý zážitek chaosení, řádění, vznikání, uspořádávání a rozpadu.

Hudba: Ian Mikyska
Vznik filmu Paterny byl možněn díky podpoře Státního fondu kinematografie.

Jan Kulka
Je experimentální filmový tvůrce zaměřující se na práci s analogovými prostředky. Při hledání toho, co jedinečného může analogová technika přinést dnešnímu světu a současně toho, co nás všechny kdesi hodně hluboko spojuje, vymýšlí a vyrábí speciální promítací aparáty pro živé filmové performance (Kouzelná skříňka 2011, Pramítačka 2016), aby přinášel dosud neviděné.

Pramítačka
Pramítačka je speciální promítací aparát pro živá filmová představení, který byl navržen za účelem osahávání a zkoumaní hraničních oblastí filmu a lidského vidění, které jsou běžnými prostředky technicky nedostupné. Je nástrojem pro tvůrčí proces cíleného uvědomování a přehodnocování zavedených standardů a technických i myšlenkových axiomů filmového média (snímková frekvence, filmové okénko, záběr, reprodukce pohybu, filmový materiál...). Je ovšem také dráždítkem pro vyvolávání obrazů nejen na plátně, nýbrž i kdesi hlouběji za sítnicí. Je vytvořena pro film chápaný jako artikulace světla. Film jakožto jevení.

There must be some way out of here
labodoble: Georgy Bagdasarov a Alexandra Moralesova
filmová performance: 35 mm diapozitivy, 35 min, živý zvuk
Voice over: Pasi Mäkelä

Les coby neproniknutelný shluk větví s lepkavými prsty, území podivných textur obývané stínovými bytostmi. Nelidské místo, které se právě chystá být vynalezeno jako krajina. Nepřátelskou přírodu protíná spalující a opojné světlo rozumu. Jeho odrazy prostupují temnou podobu osvícenského já a hledají cestu ven, ven ze sebe sama. Křehký pohyblivý obraz doprovází cizí hlas, který lavíruje mezi řízenou relaxací a exaltací. Barokní drama o světle pro dva projektory, dvě závěrky a dva hráče.

Laodobble
Od roku 2013 tvoří Alexandra Moralesová a Georgy Bagdasarov filmové a experimentující duo Labodoble. Pod stejným názvem provozují uměleckou a kurátorskou platformu zaměřenou především na fotochemické experimentální filmové postupy, ale se zájmem o další druhy mediálních a uměleckých praktik. Rádi zkoumají a zpochybňují aparáty a přetvářejí vztah stroj-operátor ve stroj-performer. Jejich filmy lze většinou vidět jen v kině nebo v podobných místech.