.FINITIKA + OKNO
„Úmysl napsat operu je troufalý, neboť Pavarotti je už mrtvý,“ říkají skladatelé Patrik Kako a Petr Hora. Současně představují své operní debuty, komorní jednoaktovky .finitika a Okno.
Forma tzv. „double feature“ je zde v mnoha ohledech zajímavým činitelem, který spojuje autory různých generací i národností. Dominanci mají ale společná témata a především potřeba tvořit osobitá, provokující díla. Svými debuty zkoumají Kako a Hora možnosti, které dnes opera má, aktualizují tvůrčí metody žánru a adaptují současné problémy opery do českého (potažmo československého) kontextu. Nabízejí tak moderní představení, jimž upozorňují na novodobé využití operního, respektive multimediálního, prostoru.
„U tradičného názoru západnej filozofie a umenia, s ich iluzornou túhou po večnom živote, sa stretávame s dvoma prístupmi: so spochybňujúcim, negatívnym na jednej strane a s utrvzujúcim na strane druhej" (Kováč. Koniec ľudskej evolúcie: život v záverečnom veku, 2015.) Tieto fundamenty myslenia sú základným spôsobom obety pre rozuzlenie konca ľudskej evolúcie, ktorá je .finitikou podaná. Súhlasime s pop-darwinizmom - hlásateľmi skazy - alebo nás vykúpi technologická singularita? - Patrik Kako
"Opera Okno zpracovává téma významu touhy a tajemství v životě. Životem je zde pak myšleno spíše samotné bytí než sociální uspořádání očekávatelné linie života. Narážím zde na taková vnitřní pnutí, která třeba v říši hmyzu táhnou noční motýly k našim lidským lampám. Jako jsou můry vtahovány světlem lidských lamp, lidé jsou vtahováni vnitřními nepostižitelnými žáry. Nutně ale nemusí jít o negativní, či destruktivní jev. Inspirací mi bylo skutečné okno, jako jediné, které jsem tehdy spatřil na jedné žižkovské bouračce domu. Bylo prudce červené, omlácené a v šedi zdiva a opadalé suti, jediným barevným bodem domu. Příhodně působivosti tohoto jevu nahrál i fakt, že jsem tehdy právě prošel tunelem pod Vítkovem." - Petr Hora
Autorský tým: Patrik Kako, Petr Hora (skladatelé), Kateřina Dudová (režie .finitika), Ensemble Terrible
Zpěv: Barbora Jirásková, Annabelle Plum
Premiéra: 16. 12. 2020, Alfred ve dvoře
Patrik Kako (*1998) studoval kompozici (Peter Martinček, Vladimír Bokes) a dirigování (Juraj Jartim) na Konzervatóriu v Bratislavě. V studiu kompozice dnes pokračuje na HAMU v Praze, ve třídě Luboše Mrkvičky. Simultánně je posluchačem bratislavské VŠMU ve třídě Mariana Lejavy. Věnuje se artificiální hudbě, rovněž však i hudbě filmové. Jeho díla byla, vedle Slovenska a Česka, uvedena například ve Švédsku, Brazílii nebo Malajsii. Jeho skladba o_salutaris_hostia.. byla součástí projektu Minulosť v dnešku společnost Sound memories, jež združuje pět univerzit napříč světem. V roce 2019 stál Kako u zrodu studentského tělesa re:JOUISSANCE:ensemble. Jeho kompozice byly oceněny na několika soutěžích: s kompozicí .wenn ich schrie se umístnil na druhém místě v soutěži Generace, melodram 32´14 na mu vynesl první místo v Mezinárodní kompoziční soutěži Zdeňka Fibicha.
Petr Hora (*1981) vystudoval Konzervatoř v Teplicích a následně pražskou HAMU u Luboše Mrkvičky (2015-2020) a Hanuše Bartoně (2009 - 2011). Své skladby si mnohdy sám interpretuje jako klavírista či příležitostný dirigent. Jako dramaturg stojí za činností souboru Ensemble Terrible (2018-2020) a dvěma ročníky festivalu Halapaš v Heřmanově Městci (2016 - 1017).
Kateřina Dudová (1987) vystudovala divadelní režii na pražské DAMU a v současnosti je studentkou katedry dokumentární tvorby na FAMU.
Podpořili/ poděkování: Hudební fakulta Akademie Múzických umění v Praze, Magistrát Hlavního města Prahy, Nadace Český hudební fond, OSA